Jaký je nejlepší recept pro splnění novoročních předsevzetí? Vykašlat se na ně.
Ne … vážně? Vážně.
Zásadní je pochopit, že se většinou nechceme měnit pro daný cíl, ale pro pocit, jaký z něho máme. Tedy pro pocit, jaký si myslíme, že budeme mít na konci. V tom je ale ten háček, aby nám daná věc šla a přišel s ní i požadovaný pocit, musíme začít snahu u pocitu, který chceme mít. Vyvolat si jej sami v sobě bez nutnosti dané akce (tento post není o tom, jak na tom pocitu pracovat).
Co se totiž děje, když akce nevychází z naladění, k jakému chceme směřovat?
Dejme si příklad „chci cvičit, protože si připadám jako shit“.
- Úzkost z Vašich pocitů Vás obírá o energii vůbec začít nebo při samotném cvičení = větší pravděpodobnost, že přestanete.
- Vaše tělo, všechny Vaše buňky stále fixují, že jste shit, a buď Vám to jednoduše tolik nejde nebo se můžete dokonce zranit.
- Zcela prakticky špatné naladění, úzkost atd stahují cévy a ty pak mohou distribuovat méně krve, takže Vám hůř rostou svaly, špatně regenerujete atd.
I pokud se Vám daná činnost, ať už je to cokoliv, daří, většinou má magickým zázrakem tendenci Vás stejně vrátit do energie, ze které vzešla. Pokud jste přesvědčeni, že jste shit a nějaká činnost Vám tento pocit vylepší, je otázka, na jak dlouho a jestli vůbec. Nebo se Vám jako bumerang vrátí tento špatný pocit a teď už ani nebudete mít iluzorní berličku, že stačí něco změnit např. zhubnout a budete se cítit úžasně.
Zásadní je proto otevřít svoji mysl možnosti, že pro štěstí se nemusíte měnit, pro úspěch se nemusíte měnit, pro cokoliv … že jsi/jste dokonalá tak, jak jste. Co nejvíce a plně se ztotožnit s pocity, které chcete na konci Vašich novoročních předsevzetí mít. Pak budete do posilovny vstupovat jako bohyně/jako bůh a také tak odcházet domů.
„Ale já mám strach, že když už se tak budu cítit, že se sebou už vůbec nebudu chtít nic dělat?“
To je běžný strach, ale pravděpodobně to nenastane, spíš se můžete nechat překvapit opakem, bohové mají přirozeně vetší tendenci se o sebe start než shit. A pokud to tak bude, tak je to také v pořádku, pravděpodobně jste se totiž zbavili přání, které vůbec nebylo vaše, nepotřebujete ho a k vytouženému pocitu by asi nevedlo.
„Ale já se cítím skvěle už teď a (novoroční) výzvy si dávám pouze proto splnit si další mé sny!“
V tom případě směle do akce, tento příspěvek nebyl pro Vás.
„Ale v Black Brick Booku říkáte Motivace přichází po akci.“
Je to tak. Nechceme Vás odradit od akce, akce je nezbytná pro to, co chcete dosáhnout, a ano samotná akce, zvláště určitého typu, může sama o sobě přinášet velkou motivaci, radost (endorfiny ze sportu). Takže akce samotná muže být nejslepější cesta, jak se dostat do pozitivní energie, ze které pak chcete pokračovat. To se nevylučuje. Problém je, když tomu tak není. Nebo když tomu tak je jej částečně a velkým hnacím motorem je spíše sebekritika, pocit že se musíte změnit, že se musíte k něčemu „dokopat“, že musíte zamakat ještě více, abyste byli něčeho hodní, nějak se cítili. Takže znova, jestli Vám samotné plnění daného závazku již přináší dostatek motivace a radosti, směle pokračujte dál, pokud to tak je, asi nemáte problém ho plnit. Otázka je proč to pak musel být závazek, když to jde tak snadno.
Pokud ne, přemýšlejte, co měl být požadovaný pocit, který jste měli na konci z daného splnění cítit, a jak si ho můžete navodit teď – ano právě TEĎ a pokud možno bez akce, ale s láskou a sebepřijetím.
Přejeme Vám, ať se Vám v tomto roce plní Vaše plány a sny snadno a lehce, s radostí a hravě.